Antroposofie, řecky lidská moudrost. Pojem se poprvé objevil s knihou "Anthroposophia Thaumaturgica" (Zázračná antroposofie) anglického rosenkruciána Thomase Vaughna, jež vyšla počátkem 18. století. Dnes se pojem používá téměř výhradně v souvislosti s učením Rudolfa Steinera. Rudolf Steiner byl německý generální tajemník Theosofické společnosti adyarské větve pro Německo (theosofie). Když Steiner nesouhlasil s vývojem, jakým se Theosofická společnost ubírala, odtrhl se od ní s většinou německých členů a ve dvacátých letech založil Antroposofickou společnost.
Antroposofie si klade za cíl vést celé lidstvo pomocí meditačních cvičení, koncentrace, studia snů a čtením duchovních knih k vyššímu poznání sebe sama a světa. Středem jejího učení o vzniku světa je podnět který dal Kristus, jenž představuje střed světového dění. Znovuzrozením prý člověk získává možnost vyššího duševního a duchovního vývoje. Podle antroposofického učení je člověk rozdělen na tři části, a sice na tělo, duši a ducha. Antroposofie uvedla do chodu pohyby, které jdou za hranice mystiky a ezoteriky, byť v ní mají v konečné instanci kořeny. Existuje například antroposofická medicína, která má svou nemocnici v Herdecke, a antroposofická pedagogika, která je známa též pod názvem waldorfská pedagogika. Waldorfské školky a školy dnes existují v řadě měst.
Komentáře