Thomas Mann

0

Proti krásné ženě, která mlčí, nelze nic namítat.

Zklamání je jako zmrzlá ruka, může se vyléčit, ale pořád bolí.

Zármutek můžeme nést sami. Ale abychom se dovedli těšit z radosti, musíme se o ni s někým podělit.

Talent je, když si něco znesnadníme - zase dovedeme rozeznat, jak si to usnadnit.

Tajemství nemá času; ale co nemá času, jest nyní a jest na tomto místě.

Smrt, znovu tvoříc, zachovává.

Na skeptikovi je pozitivní, že všechno je možné.

Půvab a krása by měly býti veskrze půvabné a krásné, masivní, ze vzácného materiálu, a nikoli slizem a neřádem vyplněné.

Pochvala je hrozně odporná strava. Chutná sice dobře, ale člověk se jí velmi rychle přejídá.

Nemoc mívá zpočátku jen těžce rozeznatelné příznaky, ale dá se léčit. Když už příznaky pozná každý hlupák, bývá na léčení pozdě.

Myšlenky nemohou přežít, jestliže člověk za ně nemůže bojovat.

Myšlenková hloubka se má usmívat. Čím větší hlupák, tím větší kakabus.

Minulost jest strašlivá a přítomnost mocná, neboť bije do očí. Ale není pochyby o tom, že nejsvěžejší je budoucnost, a to utěšuje sličné srdce toho, komu jest přislíbena.

Kdo ví, jakou cenu má láska? Jenom ten, kdo miluje, a ten, koho nikdo nemiluje.

Vůle odolává krutosti, podléhá však lásce a dobrotě.

Láska zbavená mlčenlivosti by ztratila svoji nesmrtelnou chuť a vůni.

Krása a vědění bývají ve světě jen zřídkakdy spojeny.

Knihy jsou nádobami ducha.

Ironie bývá snahou udělat z nouze ctnost.

Kdo ti povídá o chybách druhých, bude i druhým povídat o chybách tvých.

Krása nikdy není dokonalá, a svádí proto k ješitnosti...

Dějiny jsou to, co se událo a co se stále a znovu děje.

Spisovatel je někdo, pro koho je psaní obtížnější než pro ostatní lidi.

Ta dáma vděčí za svůj dobrý vzhled svému otci. Je plastickým chirurgem.

Všechno velké, co tu kdy bylo, bylo tu vždy jaksi navzdory tomu.

Lehkost, lehkost; posledním a nejvyšším účinkem umění je pocit půvabu. Jen ta mračnopozorná vznešenost, třeba i v schillerovském lesku a třpytu, stojí tu tragicky vyčerpaná jakožto výplod morálky! Hlubokost se má usmívat.

Lidé, kteří příliš žijí, netvoří.

Citliví lidé bývají výrazní, neboť výraz odpovídá potřebě citu uplatňovati se, a ten se projevuje nezastřeně a jasně...

Mohlo by se vám líbit

Komentáře