Temnota je produktem naší mysli.
Strach je trik, přelud, kabaretní číslo.
Smrt je jen přechod, okamžik uvolnění.
Taková věc jako náhoda neexistuje.
Meditace je cestou, která Vám pomůže uvolnit poklady sebelásky, která odpočívá hluboko ve Vás.
Láska je darem, který musí být předán.
Pouze cestou přes jeskyně pochyb se dostanete k poznání Pravdy a Světla.
Každá duše, která se stane osvícenou,se stává zdrojem energie.
Bitva mezi světlem a temnotou zuří ve Vás.
Vědomí Lásky si v každé bytosti hledá místo, kde by se projevilo.
Had v Rajské zahradě nepředstavuje sexualitu. Představuje pochyby.
Člověk nemusí čelit vichřici. Zažehne touhu a stane se částečkou větru.
Strach se stále jen dívá do zrcadla a dělá na sebe obličeje.
To, že je někdo nemocen, ještě neznamená, že se musí stát oltářem, na nějž položíte svůj život.
Pravda je nejvíce osvobozujícím objevem, jaký jen můžete udělat.
Člověk se nemůže úplně poddat ničemu jinému než Bohu. Všechny ostatní projevy pokory jsou symbolické.
Srdce zná duši lépe než jak ji zná mysl.
Je blíže pravdě, pokud o smrti hovoříme jako o vstupu než jako o výstupu.
Ať již dočasné či trvalé, všechny věci skýtají uvnitř krásu.
Sexualita je biologickou branou k Pravdě.
Ve vesmíru není nic, čeho by bylo třeba se bát.
Život se nachází ve všem a také vědomí je uvnitř všeho.
Pod zlobou vždy leží strach a pod strachem vždy leží touha.
Pokud byste spočítali zrnka písku na mořském břehu, zjistili byste, kolikrát jste již v tomto nebo v minulých životech toužili uskutečnit svoji jednotu s Bohem.
Láska je nejhlubším projevem reality,který ve vesmíru existuje.
Srdce je neomylným kompasem, který má každý z Vás uvnitř sebe. Srdce zná duši lépe, než ji zná mysl.
Životní zkušenosti jsou vnějším symbolem pro to, co si duše přeje poznat.
Nejprudší zápas v každém člověku zuří mezi intelektem a srdcem, přičemž srdce říká „Je to tak" a mysl odpovídá, „Nerozumím, proto nevěřím".
Pokud byste rozebrali lidskou bytost a rozložili ji na jednotlivé součásti, nebylo by nutné omlouvat se ani za jedinou část.
Život a smrt by se neměly posuzovat jako protiklady.
Víra není intelektuální záležitostí. Je to pocit.
Lidská láska není náhražkou za duchovní Lásku. Je jejím prodloužením.
Život nemusí být zářivě bílý, aby se nazýval krásným.
Vaším konečným stupněm seberealizace je realizací Boží, neboť Vy a Bůh jste jedním. Proto jste cestovali skrze toliké životy, abyste tohle pochopili.
Upřímná lítost vyvěrá ze srdce a rychle očisťuje.
Lidská forma není protikladem nebes.
Temnotu není třeba pojímat jako hrozbu,ale jako příležitost k projevení Lásky.
Přes dveře smrti procházíte živí a ani vědomí se nemění.
Existuje Boží plán spásy - nejen spásy vědomí duše, ale také spásy celé Země.
Existuje mnoho úrovní pravdy. Všechny přispívají k Vaší celkové uvědomělosti.
Účelem lidské lásky je probudit Lásku k Bohu.
Uvnitř každého člověka byste měli vidět padlého anděla.
Po smrti nepřestanete existovat.
Svoboda není iluzí. Svoboda je přirozeným stavem bytí. Je Vaším dědickým právem. Je Vaším domovem.
Na duchovní úrovni je základem Vaší bytosti jen Láska.
Pochopení smyslu existence této iluze jí propůjčuje dojem vážnosti.
Vašimi průvodci jsou duchové z úrovně odpuštění, kteří již definitivně odpustili sami sobe.
Vytváříte svůj život v každé sekundě každého dne tím, že si volíte to, čemu budete věřit.
Smrt je jako odložení těsných bot I když jste mrtví, stále žijete.
Fyzické tělo je podobné skafandru.
Definice slouží jen k objasnění, ne k věznění.
Existuje právě tolik způsobů meditace, jako je lidi, kteří chodí po Zemi.
Účelem života je zkoumat Dobrodružství. Učení. Potěšení. A další krok na cestě k Domovu.
V životě se nic neděje náhodně.
Ať již dočasné či trvalé, všechny věci skýtají uvnitř krásu.
Nemoc je hmotným projevem zmatku,který nastal v dané duši proto, aby se o něm dozvědělo vědomí.
Konečná jednota je vzájemností a ne vymazáním sebe sama.
Srdce zná duši lépe než jak ji zná mysl.
Onemocnění je lekcí, vzkazem od duše. Když lekci zvládnete, pak nemoc v momentě mizí.
Sebeobětování je přespříliš ceněno.
Osvícení je setrvání jednotlivce v záblesku věčnosti mimo své mysli, ale při uvědomění si všech věci.
Čas je nezbytnou složkou hmotné reality, neboť dává smysl struktuře.
Iluzi opustíte teprve až pochopíte, co jste se vlastně přišli naučit.
Smrt není nic, čeho by se bylo třeba obávat.
Komentáře