Arthur Rimbaud

0

Život je fraška, v níž hraje kdekdo.

Hořkou závist a hloupý obdiv nahradí člověk smírným porozuměním, prací všech pro všechny.

Přišel jsem k poznání, že všichni lidé mají jakousi osudnost štěstí.

Strach není francouzská vlastnost.

Vidím, že příroda je jen divadlo dobroty.

Parky představují primitivní přírodu.

Jedině božská láska uštědřuje klíče k poznání.

Morálka je slabost mozku.

V bohatství nelze mít klidný spánek.

Prvním překvapením na pěšince, pokryté již svěžími a bledými paprsky, byla květina, která mi řekla své jméno.

Políbil jsem letní úsvit.

Netoužím lítostivě po století citlivých srdcí.

Ruka s pérem se vyrovná ruce s pluhem.

Kéž přijde čas, kéž přijde čas, kdy srdce vzplane láskou zas.

Jsem dokonce i hudebníkem, který vynašel cosi jako klíč lásky.

Ze všeho nejlepší je hodně opilý spánek na písčitém břehu!

Zasmál jsem se na světlý vodopád, který se řítil mezi jedlemi.

Co je má nicota ve srovnání s ohromením, jež vás čeká?

Máme víru v jed. Musíme odevzdávati denně celičký svůj život.

Mou moudrostí je pohrdáno stejně jako chaosem.

Vymyslil jsem barvu samohlásek! - A čerň, E běl, I nach, O modř, U zeleň.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře