Záhady lidského mozku

"Člověk", napsal v roce 1962 neurobiolog Paul Maclean, "zjišťuje, že se nachází v nepříjemné situaci: příroda ho obdařila třemi mozky, které přes velké rozdíly ve struktuře musí fungovat dohromady a komunikovat jeden s druhým... Pokud hovoříme alegoricky o těchto třech mozcích v rámci jediného mozku, mohli bychom si představit že když psychiatr vyzve pacienta, aby se položil na lehátko žádá pacienta, aby se natáhl těsně vedle koně nebo krokodýla."

Jedna z těchto struktur, malý mozek, se údajně zabývá instinktem, střední mozek emocemi a dva kortikální laloky se zabývají příčinami a intuicí.

Cerebellum či "malý mozek" se podle Macleana rovněž nazývá "reptilní komplex" (R-komplex) a je to nejstarší a nejméně srozumitelná struktura. Malý mozek je skryt za páteří a retikulárním systémem, reguluje srdeční tep, dýchání, kýchání zívání a kašlání. Malý mozek funguje jako alarmující systém varující kůru mozkovou před tělesnými krizemi a jako robot přejímá řízení když jste "duchem nepřítomni". V případě, že se vytváří krize, vrací věci zpět kortikálnímu "intenzivnímu přemýšlení". Kromě této jednoduché struktury zůstává malý mozek obestřen záhadou: získává informace nejen z kůry mozkové, ale i z emočních center středního mozku. Ale co má společného robot s emocemi? Americký psycholog Dr.James Prescott připomíná spojení mezi poškozením malého mozku a sociálními deviacemi u opic držených v izolaci: prohlašuje že nedostatek emočního stimulu zapříčiňuje poškození malého mozku, které může být v pozadí kriminálního nebo agresivního lidského chování. Instinktivní R-komplex může způsobit že automatické chování lidí může být pohlceno "vědomím chátry". "Vy nevíte," ptal se Jung, "že když seženete dohromady sto nejinteligentnějších lidí na světě a necháte je spolu, jsou jen stupidní chátra? Deset tisíc lidí má kolektivní inteligenci aligátora."

Střední mozek zahrnuje podvěsek mozkový a šišinku mozkovou ("třetí oko") a nachází se nad malým mozkem a mozkovým kmenem, pod kůrou mozkovou. Ze středního mozku vysílá hypothalamus hormony (chemické posly) regulující podvěsek mozkový, který dále chemicky kontroluje nižší žlázy - štítnou žlázu (tyreoidea), gonádu a nadledvinky. Tento proces je oboustranný. Některé hormony zvyšují nervové impulsy a jiné je zpomalují. Některé hormony produkované mozkem mají vliv na tělo, některé hormony produkované tělem ovlivňují mozek: například hormony gonád ovlivňují sexuální orientaci. Ačkoli se střední a malý mozek vyvinuly odděleně jsou často shrnovány do "limbického systému": bludiště stop vedoucích k "paranormálním" procesům. Most mezi instinktem a ego-osobností tak, jak je uložen v levém laloku kůry mozkové. Tento "vnitřní mozek" kontroluje čichové (olfaktorické) vnímání, orální vnímání, sexuální chování a "jazyk těla". Vytváří širokou škálu emočních odezev (smutek, radost strach, vztek, extáze), bez nichž by nemohlo existovat drama, hudba, romantika, tanec či rituály. Jako takový může být limbický systém posuzován jako "strážce prahu" mezi vědomým a nevědomým světem. V egyptském mýtu se bůh-šakal Anubis na tomto prahu setkal se smrtí. Možná, že byl šakal vybrán kvůli své schopnosti ucítit v poušti vodu. Později si Rekové vybrali trojhlavého psa Cerbera (tři hlavy = tři mozky?) jako průvodce Chárona, který převážel zemřelé (ego-personalita) do posmrtného světa limbického systému.

Mozek korunuje šedá kůra mozková, rozdělená na dva laloky - levý a pravý. Jeden odráží druhý, ale vytváří zcela rozdílné stavy vědomí. Levý lalok ovládá fyzicky pravou stranu těla, rovněž ovládá egoistické, racionální, lingvistické pojetí vnějšího fyzického světa. Pravý lalok kontroluje levou stranu těla a zdá se, že je místem procesů nesouvisejících s egem jako je snění a intuice.

Růst tohoto "přemýšlejícího kloboučku" (doslovně překrývá starší mozky, na všech stranách je přesahuje) byl tak rychlý (půl milionu let), že někteří anatomové hovoří o "mozkové explozi" nebo "nádorovitém růstu". Prostřednictvím tohoto "nádorovitého růstu" stavíme města a diskutujeme o abstraktních pojmech jako je vztah mezi "mozkem" a "myslí". Rovněž jsme zdědili důvod k přemýšlení: dělat hostitele čtyřem autonomním systémům - levý a pravý kortikální lalok jsou považovány za oddělené systémy. Proto Maclean upozorňuje na koně a krokodýly. Reptilní komplex se v nás vynořuje, když Hitler povyšuje kůru mozkovou prostřednictvím "magických" rituálů, jako jsou Norimberská shromáždění, jež u mas vyvolávají instinktivní reakci na R-komplex. Rozumová kontrola je nestabilní a lehko zranitelná. Lze ji napadnout stejně tak jako partnery, jejichž cíle a hodnoty jsou naprosto rozdílné. Samozřejmě, levý rozumový lalok je tak nový, že na jeho "historii" lze pohlížet jako na záznam boje o "právo" řídit jiné části mozku.

Poznámka o "válčících" mozcích může pomoci při objasnění středověké mužské (levý lalok) paranoii tak, jak můžeme vidět v honech na čarodějnice zaměřených proti ženám (představujícím funkce pravého laloku). Intelekt, jehož světlo se vynořovalo z temnoty instinktu, bojoval tak úspěšně, aby se sám oddělil, že dnes popírá, že by kdy existovaly magické schopnosti jiných mozků uložené ve fantazii.

Pravý a levý lalok, i když jsou fyzicky spojeny komplikovanou masou nervových vláken ("komisury" nebo "corpus callosum") jsou tak oddělené pokud jde o funkce a vnímání, že my všichni máme doslova "rozštěpený mozek". Je to díky špatnému řízení, jak si myslel Koestler? Toto rozštěpení (možná že pramen znaku Gemini, dvojčata) existuje u většiny zvířat. Ale u lidí to zvyšuje napětí. Polapeni mezi rozdílnými skupinami biologických řádů, bojujeme sami se sebou ve věčné válce. Proč? Britský psycholog Stab Gooch předkládá evoluční cíl. Prohlašuje, že válka mezi kůrou mozkovou a malým mozkem nás žene kupředu. Možná. Pokud ano, jaká je role pravého laloku? Předpokoj k nevědomí a instinktu?

Vědci devatenáctého století jako Kekulé (objevil strukturu molekuly benzenu) a Henri Poincaré potvrdili, že důležitou roli v jejich objevech sehrály sny či "záblesky intuice" - obě jsou aktivitami pravého laloku. Vizionáři jako Geothe, Blake a Swedenborg vyjádřili intuitivní neklid nad kontrolou světa vědeckými (levým mozkovým lalokem) přístupy. Blakeův lotr Urizen (Tvůj rozum) potlačuje ostatní lidské schopnosti (instinkt, emoce a intuice) a ovládá materialistickou pustinu. Tento příběh o ztrátě čtyřnásobné jednoty lze nalézt v legendě o grálu i v dalších mýtech popisujících převzetí vlády levým lalokem. Dnes "rozum" zvítězil v takovém rozsahu, že jevy zobecňované ostatními mozky jsou často definovány jako "podezřelé". "Magické myšlení" bylo levým lalokem nelibě odsunuto.

V poslední době levý lalok ukazuje, že se o svůj příbytek dělí s dalšími nájemníky. V padesátých letech tohoto století pokračoval na univerzitě v Chicagu Roger Sperry v práci mozkových chirurgů ze třicátých let. Rozdělením komisur předcházel přenosům epileptických útoků ("mozkové bouře") z jednoho laloku do druhého a ukázalo se, že to bylo úspěšné a nedošlo přitom k porušení mozkových funkcí. Funkce jako paměť, o níž se kdysi myslilo, že je umístěna ve zvláštní oblasti kůry mozkové, se přemístily bez následků z poškozených oblastí a to zejména u nedospělých jedinců. Sperry studoval muže, jehož mozek byl rozdělen, aby se zabránilo epileptickým záchvatům. Shledal, že onen muž může číst pravým okem, ale nikoli levým. Narazil-li do něčeho levou stranou těla, nezpozoroval to. Rozdělení mozku se projevilo i jinak. Pravé části mozku odoperované pacientky byl ukázán obrázek nahého muže. Začervenala se, ale když se jí ptali proč, její levá polovina mozku odpověděla, že neví. Sperry si uvědomil to, co básníci mají už dávno: všichni jsme dvojité, někteří dokonce mnohonásobné osobnosti. Levý lalok zpracovává informace z vnějšího světa, pravý lalok z vnitřního světa. Jestliže se náhle probudíme ze sna, trvá nám vteřinu nebo více, než si "uvědomíme", kdo jsme a probereme k životu naše denní ego levého laloku. Vrahové, kteří vykřikují "Nevím, co jsem dělal," jsou často upřímní a mluví pravdu stejně jako věštci a psychotroničtí léčitelé, kteří také nejsou vědomi svých skutků konaných v "transu". Jejich levý lalok se nepamatuje nebo neví, co jejich psychický, snící pravý mozek je přiměje udělat. Možná to není ani tolik překvapivé jako fakt, že vůbec fungujeme, ač jsme sami se sebou neustále ve válečném stavu.

Praktikování každodenní analýzy snů "primitivních" malajských senoiů vytvořilo společnost bez zločinů. Příkladem doložili starou moudrost, která integruje funkce různých částí mozku. Urizen se jich ještě nezmocnil. Oni správně pohlíželi na své "snové obry" jako na skutečné a byli ve střehu. Mozek je jako komplex čtyř promítacích pláten, z nichž na každém se současně promítá jiný film. Logika levé části mozku říká, že se vám podaří shlédnout jeden film a tři ostatní zmeškáte. Ale mystická, jogínská a šamanská tradice nás učí, jak využít všechna promítání. Mozkové biopočítače jsou všechny funkční, ale neokortex, doslova "nový" jede na nesnadném tandemu limbického systému a cerebella.




Komentáře: Záhady lidského mozku