Vědomí rostlin

Vědomí rostlin

V roce 1966 zavěsil bývalý zaměstnanec CIA domácí rostliny na detektor lži a předvedl reakci rostlin nikoli jen při skutečném ohrožení, ale také při pouhém úmyslu rostliny ohrozit. Když se rozhodl spálit list rostliny Draecaena, rostlina reagovala okamžitě, jehla zapisovače jenom skákala. Rostlina mu evidentně "četla myšlenky". Když vešel do místnosti se sirkami rostlina rovněž okamžitě reagovala. Z toho a ještě dalších experimentů vyvodil závěr, že rostliny disponují určitou formou telepatie, což on opatrně formuloval jako "primární vnímání".

Zahradníci a farmáři už dlouho vědí, že určité rostliny klíčí jenom tehdy, když jsou zasazeny v určitý čas roku nebo za určitých fází Měsíce. Přibývající měsíc je nejlepší období pro sázení jednoletých rostlin, jejichž plody jsou nad zemí. Ubývající měsíc je zase nejlepší pro dvouleté a víceleté rostliny cibuloviny a kořenové rostliny. Také prořezávání a sklizeň by měly být prováděny při ubývajícím měsíci. Lze to nazývat vegetativní odezvou na kosmické rytmy, ale tahle odezva může být mimořádně mocná. Rostoucí kořeny stromů mohou rozlomit skálu a vyvrátit dům. V roce 1984 se objevila v New Scientist zpráva o ohromné bouli pod asfaltovým kobercem jedné anglické ulice. Nakonec asfalt puknul a na světlo se prodrala jedlá houba s růžovými lupínky tak měkká, že ji lze rozdrtit mezi prsty. Mechanismus, který ovládá tyto síly, "zůstává stále neznámý".

Víra ve "vědomí rostlin" je velmi stará. Novoplátónský filosof Plotinus uvažoval o tom, že rostliny "se snaží přemýšlet". V 19. století předložil Gustav Fechner myšlenku, že rostliny mají "duši", jakýsi druh psychologické identity (teorie, ke které by se určitě přihlásili Findhornovi zahradníci).

Před sto lety se indický lékař a botanik Jagadis Chandra Bose snažil ukázat, že rostliny reagují na "pohlavky" nebo "dráždění" podobně jako zvířata. Ačkoliv nazval účinek "elektrickým", byla jeho práce tak neortodoxní, že jakmile vešlo ve známost jeho povídání o "prostupující jednotě", okamžitě ho začali ignorovat jako mystika.

Botanika Josepha Sinela potkal podobný osud, když (ve své knize The Sixth Sense, 1927 Šestý smysl) veřejně vyhlásil, že rostliny jsou jasnovidné.

Sinel také testoval, jak pnoucí rostliny vyhledávají vhod nou úchytku. Pozoroval rostlinu, jež se pnula po zdi k nejbližšímu hřebíku. "Jestliže se dva hřebíky nacházejí blízko sebe vybere si rostlina ten vhodnější, přednost má ten starý, rezavý a ohnutý." Dále konstatoval, že lepkavá chapadla masožravé rostliny rosnatky jsou obvykle vztyčená, aby uchvátila hmyz, ale stáčejí se dolů, jestliže hmyz není k dispozici. Napsal o tom: "Je-li mrtvá moucha nabodnuta na jehlu a umístěna 2,5 až 5 cm od rostliny, okamžitě se chapadla rostliny začínají hýbat." Rosnatka dokáže okamžitě zjistit směr, kde se nachází potrava, ale také dokáže rozlišit, co je jedlé a co ne: Sinelovy testy prokázaly, že chapadla ignorovala nejedlé nabídky .

Takové anomálie bývají obvykle pojednávány v termínech jako "elektrická signalizace" nebo "elektrofyziologie". Naopak termíny jako "jasnovidectví" nebo "vědomí rostlin" jsou mimo diskusi. Backsterova práce se objevila v šedesátých letech a byla publikována v časopise pro psychologický výzkum. Kontrolní testy jiného týmu byly negativní. Ale krátce nato Rusové A. P. Dubrov a V. N. Puškin prokázali podobné výsledky. Použili elektroencefalograf a zjistili, že rostliny reagují na emocionální vzruchy lidských subjektů. Proběhly i další testy, jež měly vyvrátit námitky, že zaznamenané odezvy mohou být zapříčiněny chemickou reakcí na kůži subjektu nebo tělesnou teplotou. Hypnotizované subjekty byly požádány aby se ztotožnily s jenom jednou rostlinou. Záznamy odhalily že rostlina reaguje "pouze tehdy, jsou-li emoce subjektu směrovány na ni a pokud byly směrovány jinam, rostlina nereagovala". Žádný fyzikální mechanismus nebyl zapojen, rostliny reagovaly na lidské emoce.

Dobře se prodávající kniha The Secret Life of Plants (1973) Tajný život rostlin byla zesměšněna kvůli některým bizarním tvrzením. Nenávidí skutečně rostliny rockovou hudbu? Opravdu dobře rostou při Vivaldim nebo Bachovi? A proč by ne? Hudební rytmy ať už rockové nebo barokní jsou odvozeny od rytmů přirozených, na které rostliny reagují stejně jako jiné formy života, protože rostliny také přináležejí k planetárnímu bioenergetickému poli. Proč by "vědomí" mělo být úzce omezeno jen na lidské bytosti (a dokonce lidským bytostem i odpíráno některými behaviorálními redukcionisty)? Stále je čemu se divit.




Komentáře: Vědomí rostlin