Stonehenge

Legenda o Stonehenge praví, že než byly přineseny do Anglie z Irska kouzelníkem Merlinem, přinesli afričtí obři tento Obří tanec do Irska a že kameny mají léčivé vlastnosti, což není nic udivujícího, to je prostý fakt. Neboť nejznámější britská megalitická památka není jen přesný kalendář a astronomická pomůcka, ale hlavně model posvátné geometrie přesný každým svým rozměrem.

Stonehenge

Rozkládá se na salisburské planině ve Wiltshire a skládá se ze dvou soustředných kamenných kruhů a dvou vnitřních struktur ve tvaru U, to vše obklopeno kruhovým příkopem s nábřežím. Vnější kruh kdysi složený ze třiceti pilířů (dnes jich zbývá 17) třináct stop a šest palců vysokých z místního pískovce neslo kruh třiceti zakřivených překladů (dnes už jen šest) sestavených dohromady spojem pro pero a drážku. Uvnitř tohoto kruhu je ještě jeden kruh, pozůstávající kdysi ze šedesáti kamenů údajně pocházejících z Prescelly Mountains v jihozápadním Walesu. Uvnitř tohoto kruhu je podkova ve tvaru písmene U z pěti oddělených pískovcových trilitů, z nichž každý váží okolo padesáti tun a je téměř dvacet dvě stopy vysoký. Vnitřní podkova složená kdysi z devatenácti namodralých kamenů obklopuje nakloněný "Oltářní kámen".

Stonehenge

Vně této hlavní struktury mezi kruhovým vnějším nábřežím a příkopem je kruh padesáti šesti děr kdysi vyplněných vápencem a dřevěným uhlím. Jsou pojmenovány podle starožitníka Johna Aubrey, který je v roce 1649 objevil jako Aubreyovy jámy. Asi 80 yardů od Oltářního kamene stojí napříč mohutný Patní nebo Popravčí kámen. Spojnice mezi těmito kameny protažená do dálky určuje východ slunce při letním slunovratu.

Na začátku 17. století podal o Stonehenge zprávu architekt Inigo Jones jako o rozvalinách římského chrámu. O padesát let později došel Aubrey k závěru, že je to druidská svatyně. Až teprve v roce 1901 bylo jasné, že stavba je o více než tisíc let starší než příchod Keltů do Británie. Zjistilo se to, když astronom sir Norman Lockyer prováděl zaměřování (předpokládal, že spojnicí od Oltářního kamene k Patnímu kameni se měřívala výška Slunce nad obzorem v nejdelší den) a dospěl k tomu, že Stonehenge bylo postaveno v roce 1680 před Kristem plus minus 200 let. V roce 1935 provedl Herbert Stone další přesnější měření a posunul čas dokončení na rok 1840 před Kristem. Pozdější radiokarbonovou metodou bylo určeno stáří Aubreyových jám a doba jejich vzniku stanovena na rok 1847 před Kristem. Tento senzační výsledek (a objev z roku 1923, že namodralý pískovec pochází ze vzdáleného Walesu) přivedl do Stonehenge bostonského astronoma dr. Geralda Hawkinse. Nakreslil 7140 možných spojnic mezi všemi kameny a data předložil počítači. Dospěl k závěru, že Stonehenge bylo solární a lunární observatoří. A pokud jde o Aubreyovy jámy, zkusil zasadit hůl do každé deváté jámy a posunoval hole o jednu jámu zpět proti směru hodinových ručiček. Z toho usoudil, že s jejich pomocí byli kněží schopni předvídat zatmění. Složitější výpočty vztahů mezi Aubreyovými jámami a trilithony vedly k přesnějším předpovědím. Jeho závěry byly samozřejmě zesměšňovány. Jak toho mohl prehistorický člověk tolik znát? Ale následoval výzkum 600 britských megalitických památek astroarcheologa Alexandera Thoma a jejich astronomická funkce byla potvrzena. Nejenom že našel 58 jistých slunečních spojnic a 23 měsíčních spojnic, ale také velké množství megalitických spojnic s jinými hvězdami jako Capella, Deneb, Arcturus, Castor, Spica atd.

Stonehenge

Toto poznání je důležité pro hypotézu Johna Michella, že jednotky a vztahy měr byly ve Stonehenge zvoleny (jako u Velké pyramidy) tak, aby vyjadřovaly geofyzikální data. Šířka překladových kamenů (1 posvátná lať = 3,4757485 stopy) představuje přesně jednu šestimiliontinu polárního poloměru Země. Jiné míry vykazují hodnoty vztažené ke střední hodnotě zemského poloměru a obvodu, kdežto rozměry jako celek ukazují na tatáž kánonická čísla (108, 216, 432 atd.), která lze nalézt také v Jeruzalémském chrámu a v Teotihuacánu v Mexiku. John Michell také tvrdí, že poselství Stonehenge je zakódováno v průměru kruhu z pískovcových kamenů, a to je 316.8 stop. Je to setina ze šesti mil, což je míra kolem Nového Jeruzaléma, jak je podáno ve Zjevení sv. Jana. Číslo 3168 je důležité v kabalistické numerologii, což je gematrií určené řecké jméno pro pána Ježíše Krista. Nový Jeruzalém je Stonehenge se čtverečným kruhem - obraz věčné pravdy, model kosmického pořádku přeložený na Zemi prostřednictvím vědomého umění posvátné geometrie.

Je příliš od věci předpokládat, že stavitelé Stonehenge aplikovali takové míry a proporce svého díla, které se nalézají i jinde ať už vytesány do kamene nebo sděleny slovem a třeba vzdáleny tisíce mil nebo let? Možná, že ano, ale jenom proto, že jsme toho tolik z minulosti zapomněli.




Komentáře: Stonehenge