Spící Lucy

Edgar Cayce nebyl mezi nevšedními lékařskými praktiky, jejíchž je představitelem, jediný. Byl jednoduše jenom jedním z těch, kdo žili v oblasti, kde se o jejich metodách častěji a více psalo.

Edgar Cayce měl ve svém oboru před mnoha lety předchůdkyni. Byla jí neobyčejná dáma E. W. Raddinová, přezdívaná Spící Lucy. Zemřela na počátku století v Severní Cambridgi, stát Massachusetts. Podle písemných záznamů jí tehdy bylo šestasedmdesát a všichni se o ní s úctou vyjadřovali jako o "všude známé doktorce Cookové, provozující lékařskou praxi po celé Nové Anglii." V době, kdy odešla na odpočinek, měla za sebou třiapadesát let zcela unikátní praxe.

Narodila se ve městě Calais, stát Vermont. Když v roce 1833 poprvé zpozorovali známky jejích zvláštních schopností, bylo jí čtrnáct. Tehdy totiž pan Nathan Barnes, jeden ze sousedů, ztratil své drahocenné zlaté hodinky. Bylo to rodinné dědictví opředené nejednou historkou. Pan Barnes s manželkou hodinky skoro až do vyčerpání hledali. O něco později se paní Barnesová se slzami v očích zastavila u Ainsworthů, přičemž vyprávěla, co se stalo. Lucy právě pomáhala matce s něčím v kuchyni. Obě všeho nechaly a pokusily se nešťastnou sousedku uklidnit.

Paní Barnesová se vrátila domů a Lucy si šla lehnout. Třebaže bylo ráno či spíše poledne, děvče usnulo. Za chvíli tvrdě spalo.

Spící Lucy se probudila krátce před polednem. Matka s jejími dvěma bratry seděli u stolu v kuchyni. Aniž by předtím cokoli naznačila, prohlásila: "Panu Barnesovi vypadly hodinky z kapsičky, když spal v síťové houpačce pod hrušní! Řekněte mu, že je tam najde — v trávě pod houpačkou."

Hodinky se na uvedeném místě skutečně našly. Lucy měla pravdu. Zpráva o události se v malém městečku okamžitě roznesla. Lucy pak čas od času nalézala lidem ztracené věci. Její metoda byla celkem jednoduchá: šla si lehnout a chvíli o ztracených předmětech snila. Pak se jí vybavilo místo, kde je třeba hledat. Došlo to tak daleko, že kdokoli v městečku něco postrádal, žádal o pomoc "Spící Lucy". Podle toho, co o své postupu sama vypověděla, bylo nesporné, že se během "spánku" vždycky dostala do stavu jakéhosi transu. Po několika prvních pokusech si po probuzení nebyla schopna uvědomit, co přesně ve svém snu viděla. Později lokalizovala ztracené předměty v průběhu transu slovně. Ležela natažená na gauči. Oči měla zavřené, její puls byl zpomalený. Dýchala pomalu a zhluboka.

Dívka se provdala za jakéhosi Cooka, farmáře ze sousedství. Ten společně s jejími bratry Lutherem a Georgem její aktivity řídil.

Stejně jako Edgar Cayce měla i Lucy jenom základní vzdělání. O nějakém specializovaném školení v oboru medicíny v jejím případě nemůže být ani řeči. Přesto, když se její neobvyklý talent rozvinul, začala ve stavu transu předepisovat léky, diagnostikovat a dokonce napravovat kosti. Pacienti, kteří k Lucy přicházeli ze širokého okolí, byli jejími mimořádnými schopnostmi přímo nadšeni. Pacienti s vykloubeninami či zlomeninami si u Spící Lucy nemohli vynachválit, že dokáže léčit, aniž jim způsobuje bolest, a přitom nepoužívá narkózu ani jiné tišící prostředky. Také proto začali teď Lucy přezdívat doktorka Cooková.

V té souvislosti je jeden případ zvláště typický: Asi jedenáctiletý chlapec si následkem pádu ze stromu zlomil nohu nad kotníkem a vykloubil pravou ruku v rameni. Chlapce už předtím ošetřili na středisku v místě jeho bydliště. Bolesti však přesto neustupovaly, takže zraněný nemohl spát. Objevily se vysoké teploty. Třebaže eventuální převoz takto zraněného pacienta mohl někomu připadat jako šílenství, chlapcovi rodiče ho z Montpelier dopravili na farmu, kde léčila Spící Lucy.

Ta nechala chlapce položit ve svém pokoji na gauč a bez otálení si přivodila stav transu. Nejdříve dopodrobna popsala, jaká poranění chlapec utrpěl, pak rozvážně nadiktovala, jakými medikamenty lze horečku srazit. Po chvíli — stále ještě v transu — se doktorka z pohovky zvedla a přistoupila k lůžku, na němž ležel bolestmi ještě sužovaný hošík.

Lehce se dotkla jeho paže. Pak si její prsty stejně lehce našly cestu k poraněnému místu na oteklé noze. Zlomeninu nahmátla s takovou přesností, jako by k tomu použila rentgenu. Bez zaváhání uchopila zanícenou končetinu nad a pod frakturou, a s citem oddělené kosti srovnala. Pak nařídila, aby ránu převázali hrubým plátnem. V příštím okamžiku vpravila Lucy zcela bezbolestně chlapcovu vykloubenou paži zpět do kloubní jamky. Pacient ani jednou nezavzlykal, pouze zhluboka vzdychl a usnul. Po týdnu trápení to bylo poprvé. Jak se později Lucy svěřili jeho rodiče, spal celou cestu domů, i když se vůz, na němž ho vezli, příšerně otřásal.

Kdykoli si Lucy přivodila stav transu, stávala se z ní mocná, autoritářská a zkušená lékařka. Dosti často se dostávala do sporů s konvenčnějšími kolegy-lékaři, kteří v určitých případech trvali na své diagnóze. To ovšem Lucy, někdejší prostou venkovskou dívenku, nemohlo nijak zajímat. Měla své vlastní diagnózy, předepisovala léčebné prostředky, které v mnoha případech o mnoho let předbíhaly dobu. Po zásluze se stala jednou z nejznámějších a nejúspěšnějších léčitelů své doby.

Po smrti svého prvního manžela se Lucy roku 1898 provdala za Everetta W. Raddina z Danversu, stát Massachusetts. Manžel se ujal úkolu navozovat stav transu. S přibývajícími lety právě tahle fáze působila léčitelce stále větší problémy. Počet pacientů přitom neustále rostl. Proto se v místě podařilo zřídit lékárnu, v níž laboranti připravovali některá z léčiv, jež Lucy svým pacientům předepisovala.

Dvanáct let Lucy praktikovala v Montpelieru, dalších dvanáct pak v Bostonu. V roce 1900 žila v Severní Cambridgi. Její dům si nikdo nemohl splést — stály tu neustále zástupy pacientů ze všech koutů Nové Anglie. Ti všichni věřili, že jim pomůže žena, jejíž zázračné schopnosti věda nedokázala ani vysvětlit, ani zopakovat.

Stejně jako Edgar Cayce, který se objevil později, patrně i Lucy objevila nějaký zdroj energie, jemuž nerozuměla a který ani nedokázala mít pod kontrolou. Ať už to ale bylo cokoli a ať byla kdekoli, Spící Lucy této energie využívala po třiapadesát let pro blaho těch, kdo se na ni obrátili s prosbou o pomoc.




Komentáře: Spící Lucy