Mandala

Východní meditační pomůcka s velice složitým symbolickým vzorem, obvykle kruhová s vepsaným čtvercem, má střed, je symetrická, obsahuje základní body a harmonické rozprostření všech elementů, často je rozdělena do čtyř pododdílů, ve kterých se zrcadlově opakují jednotlivé motivy. Střed (sídlo božské podstaty) je umístěno ve čtverci (palác vnitřního bytí) a obklopen soustavou kruhů, z nichž každý představuje jinou úroveň vědomí.

Jung mandalu znovu objevil a využil jako pomůcku sloužící psychickému sjednocení. V díle The Secret of the Golden Flower (Tajemství zlatého květu) spolu s orientalistou Richardem Wilhelmem předkládají mandalu jako terapeutický nástroj a meditativní pomůcku, jež navozuje soustředění a vede k dosažení mystického vytržení.

Formy mandaly se přirozeně objevují jak v mikrokosmu (atomové vzorce, sněhové vločky) tak v makrokosmu (spirálové mlhoviny, planeta Země). V dávném svobodném Tibetu zvládli umění reflektující kosmický tvořivý princip. Mandaly jsou obvykle znázorňovány jako obrazy, ale mohou být kresleny také mentálně nebo mohou být (jako v písečných obrázcích Navaho) nakresleny na zemi. Chrámy, kostely a kamenné kruhy ve světě zdůrazňují základní integrační princip.




Komentáře: Mandala