Kaspar Houser

Na svatodušní pondělí roku 1828 se potácel do Norimberku chlapec, který nemohl mluvit, ale v ruce držel obálku adresovanou "kapitánovi čtvrté švadrony z šestého regimentu kavalérie". Chlapce dovedli na danou adresu, tam snědl chléb a napil se vody, ale nabídnuté maso a pivo s odporem odmítl. V obálce se našly dva dopisy, oba napsané stejným rukopisem. V jednom dopise stálo, že se chlapec narodil vojákovi tohoto regimentu 30. dubna 1812. V tom druhém (evidentně od nádeníka, který se o dítě staral od října 1812) stálo, že chlapec trávil život kdesi zavřený a neví nic o vnějším světě. Chlapce předali policii a on seděl celé hodiny bez pohybu a němý v tmavé cele. Lékař rozhodl, že není blázen ani duševně méněcenný, jen "mu bylo násilím zabráněno v jakémkoliv osobním nebo společenském rozvoji". Dali mu papír a pero a on napsal tři slova Reiter (kavalerista) a Kaspar Hauser … což bylo vzato jako jeho jméno. Celé davy se shromažďovaly, aby ho viděly jíst a spát a učit se nová slovíčka. Městská rada vydala leták, ve kterém "Kaspar Hauser" popisoval, jak vyrůstal v "díře", kde "nikdy neslyšel žádný zvuk a neviděl živé světlo". Dostával chleba a vodu a oblékali ho, když spal, ale nikdy neviděl svého žalářníka. Přesto se dvěma dřevěnými koníky a několika mašlemi na hraní nebyl nikdy nešťastný. Až jednoho dne se octnul uprostřed Norimberka s dopisem v ruce.

Kaspar Houser

Vyšetřování nikam nevedlo. Profesor George Friedrich Daumer si ho vzal do péče a studoval ho jako dobrý příklad divokého dítěte. Chlapec viděl potmě, nesnášel jasné světlo měl tak vyvinutý čich, že dokázal rozpoznat strom podle vůně listu a jednotlivé lidi ve tmě. Nebyl schopen rozlišit mezi živým a neživým, byl si jist, že tikající dědečkovy hodinky jsou živé. Fotografická paměť mu pomohla naučit se číst, psát a kreslit. Nebyl to žádný hlupáček, nepotvrdila se spekulace že by mohl být nepodařeným a odvrženým synem místní šlechtické rodiny. Jeho autobiografie (1829) nepřinesla nic, co by se o něm už nevědělo. 7. října byl zraněn neznámým útočníkem. Lord Stanhope, anglický ochotník, s ním projezdil Evropu a pak ho předal dr. Meyerovi z Ansbachu, dvacet pět mil od Norimberka. 14. prosince 1833 byl Kaspar Hauser probodnut neznámým útočníkem - "vysokým s tmavými licousy a v černém kabátě". Na místě útoku byl nalezen vzkaz psaný zrcadlově, ale nedával žádný smysl (V překladu: Hauser řekne jak vypadám … odkud jsem … pocházím od … příšel jsem … bavorské hranice … na řece … budu ti říct i jméno … M. L. Ö.). Kaspar Hauser zemřel 17. prosince 1833. Byly vypsány odměny na vypátrání pachatele. Nic se nikdy nezjistilo. Byl pohřben pod náhrobní kámen, na kterém stálo: "Zde leží Kaspar Hauser, hádanka své doby. Místo narození neznámé, smrt tajuplná."

Komentáře Kaspar Hauser - Kdo byl Kaspar Hauser?