Deprecated: strtotime(): Passing null to parameter #1 ($datetime) of type string is deprecated in /data/web/virtuals/120399/virtual/www/domains/chi.cz/a/aClanek.php on line 336

Vápník

0

V našem organismu máme od 1 až do 2,2 kg vápníku a asi 650 g fosforu. Vápník je hlavním stavebním materiálem kostí, zubů a je také důležitou složkou všech svalů. Celých 99% vápníku a 70 až 75 % fosforu je v kostech, 1 % vápníku je v krvi – tento podíl je stálý.

Kolik vápníku vlastně potřebujeme?

Dospělí průměrně denně od 0,8 do 1,2 gramu, děti od 1 do 12 let 1 gram, dospívající chlapci – 1,4 gramu, dospívající dívky 1 až 1,3 gramu, těhotné ženy 1,5 gramu a kojící matky 2 gr. Je třeba si všimnout zejména zvýšené potřeby u těhotných žen a kojících matek. Při nedostatku vápníku dochází k odebírání vápníku z kostí, nejprve z čelistí a pak ze žeber, obratlů a kostí končetin. A ve stáří dochází ke „zvápnění žil“. Také uvolňování zubů (paradentóza) a další podobná onemocnění zubů mohou být důsledkem nedostatku vápníku. Pro odstranění je potřebná dávka asi 800 až 1000 mg vápníku denně; při podávání v tabletách je nejlepší podávat buď šumivé tablety s ionizovaným vápníkem, nebo ve formě Calcium gluconatum, Calcium lacticum apod. Abychom ale měli „hustější“ kosti a zuby, je ovšem kromě vápníku třeba i dostatek vitamínů D, vitamínů C a kyseliny listové (hlavně pro čelisti a dásně). Průvodním účinkem takové léčby je také snížení vysokého krevního tlaku a hladiny cholesterolu v krvi.

Obsah vápníku v některých potravinách v mg na 100 gramů potraviny:

odtučněné mléko v prášku – 1277 mg vápníku
sýry – od 700 do 995 mg vápníku
sýry tavené tučné – 430 až 530 mg vápníku
mléko zahušťované – 240 až 290 mg vápníku
mléko i kefír – 118 mg vápníku
sýry tvarohové – asi 95 mg vápníku
vejce celá – 48 mg vápníku
žloutky – 147 (asi 6,5 kusu) mg vápníku
šproty – 1003 mg vápníku
sardinky bez oleje – 437 mg vápníku
sleď – 17 mg vápníku
chléb, – 27 až 66 mg vápníku
nať petržele – 193 mg vápníku
různé zeleniny – 45 až 95 mg vápníku

Přisvojitelnost vápníku

Přisvojitelnost vápníku v těle je vázána na přítomnost vitamínu D v dostatečném množství, a tudíž je i obranným činitelem proti vzniku roztroušené sklerózy. Přisvojitelnost je ovšem ještě vázána na dostatek hořčíku, což bude blíže popsáno ve stati o hořčíku. Základem vzniku RS je věk mezi 10. a 15. rokem života. V tomto věku se potřebuje denně 2000 až 3000 m, j. vitamínu D, tedy obvyklých 400 m, j. naprosto nestačí. Zde je ovšem třeba připomenout skutečnost, že pokud je organismus v optimálním stavu, „vystačí“ i s malým množstvím. Ke zmíněnému zvýšenému množství vitamínu D je ovšem třeba i potřebné množství vápníku a hořčíku. Proto dospívajícím dopřejme dostatek vápníku a hodně slunce (případně mléko, sýry, vejce atp., alespoň pro tuto přechodnou dobu).

Vápník a kosti

Řešetlení kostí – osteoporosis je častá nemoc starých. Muže však potká 4x méně než ženy, např. automaticky nastává u 25 % žen po menopauze. Řešetlení nebo také „řídnutí“ kostí je pozvolným, postupným procesem, během kterého se ztrácí vápník z kostí a není nahrazován, jednak bývá málo vápníku ve stravě a jednak se neaktivuje – nepřisvojuje v důsledku nejrůznějších poruch. Může to být porucha žláz s vnitřní sekrecí, nebo i nedostatek estronů. Proto také se vyskytuje tato potíž většinou u žen. Tak například:

  • po 25. roku života mají muži o 25 % větší hustotu kostí než ženy
  • hustota kostí u žen vrcholí ve věku 35 až 45 let a pak upadá; u mužů o asi 10 let později
  • 10 až 15 % obojího pohlaví má řídnutí kostí již ve věku pod 25 let

Tuto potíž je ale možno upravit i ve vysokém věku, dokonce v 80 až 90 letech podáváním vápníku a vitamínu D. Podává se asi 1300 mg vápníku a 400 m, j. vitamínu D a ke zlepšení dochází podle věku i za několik let. Při tomto postupu zároveň prudce klesá cholesterol v krvi (asi za 12 měsíců). Se stářím klesá přisvojitelnost vápníku automaticky, a proto obvyklá norma 800 mg denně je malá. Skutečné minimum je 1 gram denně, nejlépe bude přidávat 600 až 1500 mg denně; v potravě bývá obvykle kolem 400 mg. Přitom se není třeba bát překračování dávek, protože většina organismů přijímá pouze 10 až 50 % vápníku a se stářím se přisvojitelnost ještě zhoršuje. Nejlépe je vypomáhat si tabletami nebo kostní moučkou.

Vápník a nemoci prostředí

Obyvatelé bydlící trvale v blízkosti silnic mívají menší či větší otravy emisemi olova, benzopyreny atd. Těm je pak nutno podávat vápník, hořčík, vitamín C a komplex B-vitamínů. Dalším obecným nebezpečím je upravovaná voda, která je většinou měkka a neobsahuje dost vápníku a hořčíku, tedy ohrožuje činnost srdce a je také spolupříčinou řady srdečních chorob. Místa s měkkou vodou mají v průměru o 35 % více chorob srdce než místa s vodou tvrdou. Pro činnost srdce je třeba především dostatek vápníku a hořčíku.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře