Fosfor ( p ) – hned po vápníku je to druhý nejčastější minerál v těle. Normální člověk je zásobárnou cca 650 g fosforu, hlavně v kostech a zubech. Nedostatek způsobuje mj. lomivost kostí, únavu, tělesnou slabost, ztrátu chuti k jídlu. Většinu potřebného fosforu získáte z potravy. Pozor: doplňky stravy obsahující pouze fosfor užívat jen na doporučení lékaře!
většina fosforu je uložena v kostře(80%) ve formě fosfátů, v organismu dospělého člověka je cca 600g fosforu
-fosfátový aniont je důležitý pro udržování acidobazické rovnováhy
-organické sloučeniny fosforu jsou nepostradatelné pro látkovou výměnu
-chemicky vázaná energie v těle je uložena z velké části ve formě tzv. makroergních fosfátů (adenosindifosfát, adenosintrifosfát, kreatinfosfát)
-dalšími významnými organickými sloučeninami fosforu jsou fosfolipidy, které tvoří součást buněčných membrán a účastní
se transportu tuků v plazmě
-nedostatek fosforu z různých příčin může vést k porušení kostního metabolismu
Zdroje fosforu:
Mléko a mléčné výrobky, maso, luštěniny, kvasnice
Deficit fosforu:
Těžká svalová slabost, parézy až respirační selhání
Denní potřeba fosfátů
(obvykle plně kryta potravou)
Např.
1-10 let 800mg
10-25 let 1200mg
Nad 25 let 800mg
Gravidita a laktace 1200mg
Hypofosfatémie
-dochází k ní nejčastěji při nedostatečném příjmu fosfátů potravou, při jejich vysokých ztrátách v důsledků onemocnění ledvin
nebo při dlouhodobějším katabolismu, méně často pak vlivem acidózy nebo dlouhodobější aplikace glukózy (např. při ÚPV)
Terapie hypofosfatémie:
-např. u hypofosfatemické rachitidy nereagující na podávání vitaminu D a vápníku
-p.o. a i.v.(pouze vážné případy – např. dvojsodná sůl glukóza-1-fosfátu)
Soli k p.o.: sodné, draselné a vápenaté soli kyseliny fosforečné
-t.č. ne jako HVLP
-GIT obtíže (průjem)- vede k snížení dávek až k ukončení terapie
Pozn. fosfát sodný se pro své laxativní účinky používá k přípravě střeva před kolonoskopií, ovšem jeho použití je nyní
odbornými doporučeními omezeno
Hyperfosfatémie:
- vzniká především při chronické nedostatečnosti ledvin, ale i jako následek předávkování vitaminu D
Terapie hyperfosaftémie:
-např. octan vápenatý, sevelamer (iontoměnič), uhličitan lanthanitý
Komentáře