V Číně, kde až do nedávna bylo umění Geomantie široce rozšířené mají za to, že toto umění dokáže harmonicky rozmístit budovy a dalších umělé znaky v rámci přírody, a to tak, že dokonce i v hustě zalidněných lokalitách mohou zůstat jak příroda tak lidé zdraví. Proto v Číně geomantikové vědomi si magnetických proudů pulsujících v těle Země, které jako meridiány v akupunktuře umisťují každou budovu, hrobku, strom označují lidské tělo dřevo, sloupek nebo kámen tak, aby se dosáhlo zdraví krajiny. Tyto "dračí žíly" se definují ve dvou formách, jin a jang, negativní a pozitivní, jednu představuje bílý tygr, druhou modrý drak. Jangový proud (mužský) provází vysoké cesty jako horské hřbety, jinový proud doprovází kopce: místa, kde se proudy křižují, jsou blahodárná.
Ideální místo pro stavbu hrobek byly právě křižovatky proudů a dávalo se přednost tomu, aby čelem směřovaly k jihu, aby se před nimi rozprostírala pěkná rovina a za nimi, aby se tyčil kopec. Obecně řečeno každá stavba musela odpovídat geomantickému standardu krásy a užitečnosti. V devatenáctém století byli evropští obchodníci, kteří přišli do Číny ohromeni, když uslyšeli, že továrny a železnice nemohou být postaveny na místech, která vyžadoval zřejmý racionální ekonomický požadavek. Tunely se nedaly prorazit "dračími kopci" atd. Číňané byli rovněž ohromeni. Jsou Evropané tak nevzdělaní pokud jde o geomantické požadavky, že vidí pouze materiální povrch krajiny? Proč chtějí vybudovat přístav v Hong Kongu v oblasti geomantických katastrof? Dnes mnoho lidí protestuje proti rozhodnutí plánovacích odborů, které staví nová města a "oblasti", jež se disharmonicky rozrůstají a podporují tak slumový způsob myšlení a ošklivost.
V Británii trvalo geomantické porozumění z předřímských dob až do středověku. Posvátná místa, Stonehenge počínaje a katedrálou Durham konče byla z geomantického hlediska vybrána tak, aby se využily výhody zemní energie s níž jsou dnešní proutkaři ve spojení. Dodmenové, kteří v předřímských dobách dohlíželi na "staré rovné cesty" dnes spojované s kontroverzními "spojnicemi", provozovali v Británii ono umění v Číně zvané feng-šuj a provozovali je ze stejných důvodů.
Některé vlivy se spojují, jiné ne: to ví každý zahradník či umělec. Ze feng-šuj vytvořili krajinu organizované krásy přesahující chápání samotných racionálních principů, potvrdil projektant profesor Abercrombie. Řekl, že feng-šuj vyrobili "nejpropracovanější krajiny, které kdy existovaly, krajinu která chránila určité duchovní hodnoty a rovněž naplňovala praktický účel podpory husté populace".
Komentáře