Blavatská

Spoluzakladatelka Teosofické společnosti, dnes připomínaná jako "HPB". Tato skvělá okultistka se narodila v Rusku jako Helena Hahnová. Její otec byl plukovník, matka spisovatelka. Jako dítě byla jasnozřivá. V šestnácti letech se provdala za čtyřicetiletého generála Blavatsky. V osmnácti letech HPB manžela opustila a toulala se zřejmě po Mexiku, Texasu, Kanadě, Itálii a Tibetu. V roce 1850 se v Káhiře setkal s Madam Blavatskou americký malíř A.L. Rawson. HPB byla oblečena jako arabka, prohlašovala, že je ruská princezna, kouřila hašiš a studovala okultismus. Její bratranec hrabě Witte (pozdější ruský premiér a Rasputinův přítel) řekl, že Madam Blavatská jezdila na koni bez sedla v jakémsi cirkusu, a to až do té doby, než jí pád s koně poškodil dělohu, že v Paříži a Londýně vyučovala hře na klavír, že pomáhala médiu Danielu Dunglass Homeovi a že v Tiflis v Gruzii vedla továrnu na umělé květiny.

Blavatská

HPB vstoupila do bigamního svazku s operním pěvcem Metrovichem. V červnu roku 1871 byla HPB mezi sedmnácti cestujícími, kteří z celkového počtu čtyř set cestujících přežili výbuch lodi Eumonia v Jaderském moři. Metrovich katastrofu nepřežil. V roce 1873 se HPB dostala do New Yorku. Na vermontské farmě Eddy Brothers, známých "zhmotněných médií se HPB setkala se spiritualistou právníkem Henry Steel Olcottem (1832-1907). Na Olcotta učinila dojem HPB, stejně tak jako její vyprávění a "duchovní zázraky" (HPB tehdy vážila více jak 100 kilogramů, měla "nevymáchanou pusu" a zapalovala si jednu cigaretu od druhé). Olcott ji začal podporovat i přes frašku spojenou s dalším bigamním (ale platonickým) sňatkem mezi HPB a mladým Gruzíncem Michaelem Bettanelly. HPB nazývala sex "zvířecí choutkou, kterou bychom půstem měli dohnat k poslušnosti". Blavatská toto stanovisko brzy opustila.

Blavatská roku 1887

Olcott byl brzy v područí HPB. Její nároky a potřeby po- pisují poznámky patrně jakéhosi tajného mahátmy, se kterým se setkala v Tibetu. V září roku 1875 Olcott opustil svoji ženu a rodinu a poté, co vyslechl přednášku pana Felta o tajných rozměrech egyptských pyramid a o vyvolávání duchů "zákony proporcí" se rozhodl, že zformuje společnost, která by takové věci studovala. Vybrali si termín "teosofie" (z řečtiny theos - "bůh"; sophia - "moudrost") a založili Teosofickou společnost. Blavatská se rozhodla napsat teosofickou bibli. Napsala ji rychle: hluboce erudované dílo nazvané Isis Unveiled (Isis bez závoje) vydala v roce 1877 v New Yorku. V uvedeném díle smíchala do esoterické kosmologie mnoho doktrín. Blavatská tvrdila, že od té doby, co před osmnácti miliony lety "Pán plamene oplodnil zemi životem, vytvořilo se pět původních ras. První ze severního pólu, byla neviditelná ohňová mlha, druhá, ze Sibiře, objevila sex; třetí rasa byli lemuriánští telepatičtí obři: čtvrtá byli Atlanťané, které zničila černá magie; pátá rasa je ta, která žije dnes; šestá rasa se vyvine z páté a bude žít na Lemurii a sedmá rasa opustí Zemi a bude žít na Merkuru. BHP vrdila, že duchovní fenomeny jsou známy odedávna, že staré alchymické a magické texty skrývají vědecké a spirituální pravdy, které BHP zná. BHP prohlašovala, že netělesní mahátmové jí uložili, aby v materiálním světě obnovila duchovno. Rovněž trvala na pravdách doktrín karmy a reinkarnace.

Teosofie vzkvétala, ale nikoli tak, jak BHP doufala. Blavatskou rozrušil útok média D. D. Homea a tak se BHP v roce 1880 vzdálila do Bombaje. Zde BHP a Olcott spojili teosofickou společnost s hnutím Arya Samaj a to i přes skepticismus jeho vůdce Swami Dayananda Sarasvatiho. Blavatská udělala dojem na novináře A. P. Sinnetta i na další tím, jak ze vzduchu zhmotňovala předměty; BHP předávala dopisy takových konvertitů netělesným "Tajným mistrům". Objevily se mnohomluvné záhadné odpovědi často psané netělesným mahátnou Koot Hoomi Lal Singhem (jehož dopisy jsou nyní uchovávany v Britském muzeu).

Nevydrželo to: Swami obžaloval Olcotta a BHP z podvodů. V roce 1884 hospodyně BHP Madame Coulomb ji rovněž veřejně pranýřovala před bombajským vydavatelem časopisu Christian College Magazine. Společnost pro psychotronický výzkum vyslala Richarda Hodgsona, aby BHP vyšetřil; jeho zpráva zničila pověst Madam Blavatska. Ona tehdy již umírala na Brigtovu chorobu: utekla zpět do Evropy. V Anglii básník W. B. Yeats zaznamenal, jak kukačkové hodiny Madam Blavatské na něj kukaly v době, kdy s nimi byl o samotě a to přesto, že hodiny byly bez závaží a netikaly. V roce 1888 BHP vydala The Secret Doctrine (Tajná doktrína) a setkala se s Annie Besantovou, která později vedla Teosofickou společnost.

Helena Blavatská zemřela dne 8. května 1891 ve věku šedesáti let. Při nejmenším některé z jejích psychotronických schopností byly nefalšované, ne všichni její žáci byli pošetilci, "události kolem BHP se jaksi odehrály". Osobní přitažlivost Madame Blavatské je zřejmá: stimulovala obrovský nárůst zájmu o příčiny stejně tak jako o důsledky "okultních" fenomenů.

Komentáře Blavatská - Teosofická tajná společnost