Severní Korea se otevírá světu, ale jen pootevřenými dveřmi a fotografie kontroluje, ale občas se stane, že některá fotografie se objeví i přes zákaz režimu.
V Severní Koree můžete navštěvovat rodiny, dokonce vás průvodci zavedou do některých a můžete i fotografovat. Severní Korea se ráda chlubí, že děti mají doma počítače a chtějí to ukázat světu. Pokud si však všimnete, že nemají elektřinu budete důrazně požádáni o smazání fotografie.
Vojáci z Severní Koree jsou prezentováni jako členové nejmocnější armády na světě. Pokud však navštívíte zemi tak můžete vidět jak vojáci pomáhají místnímu průmyslu.
Severní Korea nemá řetězce plné jídla, nevědí co je Lídl, Kaufland nebo Tesco. Stravují se svépomocí a někdy je ve městech těžké získat potravu a tak chodí trhat trávu, kterou jedí jako salát. Bez přílohy.
Severní Korea trpí mnoha nedostatky, těmi nejzávažnějšími pro lidskou důstojnost jsou uspokojení základních potřeb. KLDR v obdobích nedostatku vyhlásí, že jídlo je nezdravé a mají se jíst jen dvě jídla denně a někde nemají ani to. Nedostatky se stávají součástí ideologie a lidé to přijímají. Severní Korea je největší sociologický průzkum.
Obchody v KLDR existují a mají otevřeno, ale téměř nikdo tam nechodí, protože stejně nemají čím zaplatit a nabídka je velmi skromná.
Komentáře