Richard Feynman

0

Zkušenost nás učí, že pravda vyjde najevo.

V galaxii je 1011 hvězd. Kdysi to bývalo opravdu velké číslo. Ale je to jenom 100 miliard, to je míň než schodek státního rozpočtu. Takovým číslům jsme říkali astronomická, teď bychom jim měli říkat čísla ekonomická.

Rozvoj vědy a pokrok poznání se stávají stále obtížnější. Na experimentování již nestačí zápalky a sláma.

Příroda tká své látky z těch nejdelších nití, a proto lze v každém malém kousku její tkaniny odhalit strukturu celého plátna.

Fyzika se má k matematice tak, jako se má sex k masturbaci.

Fyzika je jako sex, může přinést praktické výsledky, ale to není důvod, proč to děláme.

Fyzikové si rádi myslí, že stačí říci: Toto jsou výchozí podmínky, co se stane pak?

Zavádět novinky do života je opravdu obtížná věc.

Nenesete odpovědnost za to, že dosáhnete toho, co si ostatní lidé myslí, že byste měli dosáhnout.

Někteří lidé si myslí, že Wheeler se v pozdějším životě zbláznil, ale on byl vždycky šílený.

Malíři jsou ztraceni: nemají žádný námět! Mívali náboženská témata, ale v Boha věřit přestali, a teď nemají nic. Technickému světu, v němž žijí, nerozumějí a nevědí nic o kráse skutečného světa – světa vědy. Takže v srdcích nemají nic, co by malovali.“

Lidé v Japonsku pochopili, že je jenom jedna cesta, jak jít nahoru: dát svým dětem lepší vzdělání, než měli oni sami; pochopili, že je velice důležité opustit zemědělství a získat vzdělání.

Vím samozřejmě, že všeobecně se za centrum myšlení považuje mozek. Ale jak to vlastně všichni vědí? V literatuře jsem se dočetl, že než byla provedena řada psychologických studií, nebylo to s umístěním centra myšlení vůbec tak samozřejmé. Například staří Řekové si mysleli, že se nachází v játrech.

Vždycky jsem se staral jen o fyziku. Jestliže něčí nápad vypadal jako blbost, řekl jsem, že to je blbost. Když vypadal dobře, řekl jsem, že je dobrý. Jednoduchá zásada. Vždycky jsem podle této zásady žil.

Když vezmete kus cukru a v kleštích ho potmě rozmačkáte, uvidíte namodralý záblesk. Stejně se chovají i některé jiné krystaly. Nikdo neví proč. Tento jev nazýváme triboluminiscence.

Každá žena, nezávisle na tom, jak je krásná, má starosti s tím, jak vypadá.

Svět je plný chytráků, co ničemu nerozumějí a myslí si, že spolkli všechnu moudrost.

Einstein byl obr. Měl hlavu v oblacích, ale nohama pořád stál pevně na zemi. My, kteří nejsme tak vysocí, si musíme vybrat.

Halucinace jsem rozhodně toužil zažít. Jeden čas jsem dokonce uvažoval, že bych zkusil vzít nějaké drogy, ale nakonec jsem se toho zalekl: myšlení je moje zamilovaná činnost a nechci poškodit stroj, který mně ho poskytuje.

Nechápu, co to s většinou lidí je: učí se a pořádně nepochopí, co se učí. Snad se ty věci učí nazpaměť nebo co. Jejich vědomosti jsou hrozně povrchní.

Jakmile se pustím do nějakého problému, nemohu ho nechat.

Myšlení je pro mě zdrojem takové zábavy, že nechci poškodit ten nejhezčí stroj, který dělá život tak vzrušující. Ze stejného důvodu jsem se později nemohl odhodlat vyzkoušet LSD, navzdory svému zájmu o halucinace.

Moc jsem se chtěl naučit malovat z důvodu, který jsem si nechal pro sebe: chtěl jsem vyjádřit svůj pocit o kráse světa. Je obtížné ho popsat, protože je to pocit. Je podobný pocitu, který jiní hledají v náboženství, kde vystupuje Bůh, jenž řídí všechno v celém vesmíru.

Mohlo by se vám líbit

Komentáře