Čtyřicátník nejenže nevyžaduje věrnost, ale cítí se bezpečněji, mají-li jeho přítelkyně vážné známosti.

Milovat se se ženou a spát se ženou jsou dvě odlišné vášně. Nejen rozličné ale i protikladné. Láska se neprojevuje touhou po styku, což zahrnuje nekonečné množství žen, ale touhu po sdíleném spánku, touha omezená na jednu ženu.

Člověk prochází přítomností se zavázanýma očima. Smí pouze tušit a hádat, co vlastně žije. Teprve později mu odvážou šátek z očí a on, pohlédnuv na minulost, zjistí co žil a jaký to mělo smysl.

Člověk oddaný své víře je pokorný a má pokorně přijímat i nespravedlivý trest.

Boj člověka s mocí je bojem vzpomínek se zapomněním.

Moc je nejsladší, když je úplně nepřiměřená. Když blbec vládne moudrému, slabý silnému, ohavné krásnému.

Láska k ženě v žádném případě neznamená, že si muž nasadí klapky na oči a nevidí krásu jiných žen.

Láska je cit, který nám dává falešnou iluzi poznání.

Láska začíná metaforou. Jinak řečeno: láska začíná ve chvíli, kdy se žena vepíše svým prvním slovem do naší poetické paměti.

Kýč je přestupní stanice mezi bytím a zapomenutím.

Dříve, než budeme zapomenuti, budeme proměněni v kýč.

Čas utíká a to nás nemůže vyvést z míry. Důležité je, že jsme vepsáni i na tomto prchajícím čase.

Když se věci dějí moc rychle, nikdo si nemůže být ničím jistý.

Muž smí chtít po ženě cokoliv, ale nechce-li jednat jako surovec, musí jí umožnit, aby jednala v souladu se svým nejhlubšími sebeklamy.

Komentáře