Jen málo věcí je smutnějších než setkání s člověkem, který přesně ví, co by měl dělat, ale nedokáže se k tomu vzchopit.
Problémy vznikají tehdy, když se lidé tolik upnou na to, čeho chtějí dosáhnout, že přestanou nacházet radost v přítomnosti, kterou prožívají. Jakmile se to stane, přijdou o šanci na spokojenost.
Život bez radosti se dá vydržet a dokonce může být i příjemný. Nese ale v sobě riziko, protože pak všechno závisí na štěstí a na vnějších podmínkách. Ale abychom my sami získali kontrolu nad kvalitou svého prožívání, potřebujeme se naučit, jak vložit radost do toho, co se děje jeden všední den za druhým.
Hodnota školy nezávisí na její pověsti nebo na její schopnosti vycvičit studenty, aby dovedli čelit základním požadavkům života, ale spíše na míře radosti z celoživotního studia, kterou ve svých žácích dokáže vyvolat.
Žádná z vlastností, kterým se můžeme naučit, není užitečnější a důležitější pro přežití, žádná nezlepší kvalitu našeho života s větší pravděpodobností než schopnost transformovat různá protivenství do podnětů a úkolů, které nám mohou přinášet radost.
V přímém rozporu s tím, co si obvykle myslíváme, nejsou nejlepšími okamžiky našeho života pasivní chvíle, kdy něco přijímáme nebo kdy odpočíváme... Nejlepší okamžiky obvykle bývají ty, kdy se naše tělo nebo mysl vzepne k hranicím svých možností ve vědomé snaze dosáhnout něčeho obtížného, co stojí za to.
Komentáře