Jean Paul Sartre

Život je udělán z budoucnosti jako tělesa z prázdného prostoru.

Člověk žije, umírá a neví ani jak žije, ani jak umírá.

Zemřít není všechno. Je třeba zemřít včas.

Pohledná žena pozná i v nouzi přítele.

Jako všichni snílci jsem si pletl rozčarování s pravdou.

Dobrý otec neexistuje, to je pravidlo; z toho bychom neměli vinit muže, ale prohnilá otcovská pouta.

Je zapotřebí, aby otcové pochopili syny a poskytli jim prostředky, s nimiž mladí lidé budou s to realizovat sny svých otců.

Kritika bez disciplíny je rozmar, disciplína bez kritiky je pasivita.

Možná, že by kritika více prospěla literatuře, kdyby především pomáhala pochopit dílo, kdyby je všeobecně chválila.

Kritika může být nepohodlná, ale nikdo neříká,že člověk je tu proto, aby žil v pohodlí.

Kdo se nepoučil z dějin, musí je znova prožívat.

Dějiny každého života jsou dějinami krachu.

Lidský život začíná na rubu zoufalství.

Být člověkem znamená snažit se být bohem.

Chci být člověkem, který se mi nehnusí.

Brány svého vězení si každý nese v sobě.

Jsme tím, čím chceme být.

Protože se nám nedostává síly vůle vykonat zamýšlené činy, chováme se tak, jako by svět od nás nic nežádal.

Lidé jsou bezmocní jen tehdy, jestli-že to sami připustí.

Chtěl jsem dobro - byla to pošetilost. Na téhle zemi a v téhle době neoddělíš dobro od zla.

Myšlenky se rodí z praxe.

Minulost je luxus vlastníků.

Peklo jsou ti druzí, ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.

Dlouho jsem pokládal pero za meč, ale nyní vidím naši bezmocnost.

Člověk bude především tím, čím se být rozhodl.

Existovat znamená prostě být tu: existující se objevují, dají se potkat, ale nikdy je nelze odvodit.

Člověk není souhrnem toho, co má, ale souhrnem všeho toho, co ještě nemá, čeho ještě může dosáhnout.

Když jsou lidé průměrní, neznamená to, že musí být skromní. Naopak, jsou pyšní na to, že jsou průměrní.

Člověk je takový, jaká je jeho činnost. Člověk není nic jiného než jeho život.

Lidé už objevili vše mimo to, jak mají žít.

Můj život nekonečně překračuje hranice uvědomění, jehož kdy mohu o svém životě nabýt.



Komentáře: Jean Paul Sartre