Jean Jacques Rousseau

Nejdéle nežil člověk, který má nejvíc let, ale ten, kdo si svůj život nejvíce procítil.

Žena vám odpustí všechno kromě toho, že nevzbudila touhu.

Bez upřímnosti je jakákoli diskuse pouhý žvást.

Vzdát se svobody znamená vzdát se lidskosti.

Svědomí! Svědomí! Božský to instinkt!

Člověk je od přirozenosti dobrý a kazí jej společnost.

Nejstarší přirozenou společností je rodina.

Příroda žádá, aby děti byly dětmi, než se stanou dospělými lidmi.

Muži budou vždycky tím, co z nich udělaly ženy.

Moc se může předat dobře, vůle však nikoli.

Je třeba být si trochu podobni, abychom si rozuměli, ale trochu rozdílní, abychom se milovali.

Dobře využitý čas činí čas ještě mnohem drahocennější.

Všechna zloba pochází ze slabosti; dítě je zlé jen proto, že je slabé; učiňte je silným a stane se dobrým; ten, kdo by mohl vše, nedělal by nic zlého.

Poslušnost našich choutek je otroctví a poslušnost zákona, který jsme si sami stanovili, je svobodou.

Žádnou jinou knihu, než svět; žádné jiné vyučování než fakta.

Člověk se rodí svobodný, ale všude je v okovech.

Nikdy jsem si nemyslel, že by svoboda člověka záležela v tom, aby dělal, co chce, nýbrž spíše v tom, aby nikdo nedělal, co nechce.

Kdyby byl národ bohů, vládl by si demokraticky. Vláda tak dokonalá se nehodí pro lidi.

Příliš klademe důraz na slova. Naše upovídaná výchova vychovává mluvky.

Bereme-li výraz demokracie v přísném slova smyslu, pak nikdy pravá demokracie neexistovala a nikdy nebude existovat, protože je proti přirozenému řádu, aby velký počet vládl a malý počet byl ovládán.

Sám od sebe chce lid vždy dobro, ale sám od sebe je vždy nevidí.

Není člověka tak špatného, aby nebylo možné učiniti ho dobrým pro nějaký účel.

Ať si tomu moralisté říkají, co chtějí, lidské porozumění toho hodně dluží vášním, které i jemu mnoho dluží.

Jakmile veřejná služba přestane býti hlavní záležitostí občanu a když slouží svou peněženkou než svou osobou, je stát již blízko své zkáze. Slovo finance je slovem otroka; je neznámé v obci. V opravdu svobodném státě konají občané vše vlastníma rukama a nic penězi.

Vědy a umění vděčí za zrod neřestem; méně bychom pochybovali o jejich výhodách, kdyby za něj vděčily ctnostem.

Jednou z výhod dobrých skutků je, že povznášejí duši a uzpůsobují ji ke skutkům ještě lepším.

Lidé říkají, že život je krátký, a já vidím, že dělají všechno pro to, aby krátký byl.

První, kdo si ohradil svůj pozemek, opovážil se říct: „tohle je moje“ a nalezl lidi dostatečně prosté, aby mu to uvěřili, byl prvním zakladatelem občanské společnosti.

Aby člověk mohl, aby se odvážil říkat velké pravdy, nesmí záviset na svém úspěchu.

Srdce člověka je jeho rájem i peklem.

Nešťastnými a zlými se stáváme jen proto, že zneužíváme svých schopností.

Každý zákon, který osobně lid neschválil, je neplatný: není to zákon.

Ten, kdo přemýšlí, je zkažené zvíře.

Zkaženost lidu a úředníků zachvátí nakonec i vládu, i kdyby byla sebemoudřejší.

Urážky jsou důvody těch, kteří nejsou v právu.

Pro obyčejnou ženu je muž vždy mužem; pro tu však, jejíž srdce miluje, je jediným mužem na světě její milenec.

I ten nejsilnější není nikdy dost silný, aby byl pánem, jestliže svou sílu nepřetváří v právo a poslušnost v povinnost.

Slova, která nutí k odporu, nejsou k ničemu.



Komentáře: Jean Jacques Rousseau