Friedrich Nietzsche

Povolání je páteří života.

Když si člověk postaví dům, vždycky zpozoruje, že se při tom naučil něčemu, co měl rozhodně znát, než začal stavět.

Žij každý den svého života, jako by byl první a jako by byl poslední.

Život – dlouhá to smrt.

Z hloubi duše miluji pouze život - a věru, nejvíce tehdy, když ho nenávidím!

V černém šatu, v mlčení - každý ženu ocení.

Jdeš-li mezi ženy, vezmi s sebou bič.

Duch ženy je pohyblivý, bouřlivá hladina na mělké vodě.

I ten nejmazanější kupuje svou ženu v pytli.

Muž nechť se bojí ženy, která miluje: tu jest ochotna ke každé oběti a vše ostatní je pro ni bezcenné.

Žena nás učí nenávidět takovou měrou, jakou zapomíná okouzlování.

Žena málo se vyzná ve věcech cti.

Všechno na ženě je hádankou a všechno na ženě má jediné řešení - tím je těhotenství.

Žena byla druhým omylem božím.

Muž, který miluje jako ženy, se stává otrokem. Avšak žena, jež miluje jako žena, se stává dokonalejší ženou.

Jdeš k ženám? Nezapomeň na bič!

Na kolena neklesají jen ti, kďož mají dlouhé uši a krátký zrak!

Vzpoura - toť vznešenost otroků.

Vůle - tak sluje osvoboditelka, jež přináší radost.

Všechno jest jedno, nic nemá ceny, svět je bez smyslu, vědění rdousí!

Je lepší nevědět nic, než vědět napůl mnoho věcí.

Věda, umění a filozofie jsou ve mně nyní tak srostlé, že jednou rozhodně porodím kentaura.

Nechci tvořit své štěstí, chci tvořit své dílo.

Lidé se tlačí k světlu ne proto, aby lépe viděli, ale aby mohli více zářit.

Kdo ví, proč je na světě, snese každý způsob života.

Hryzení svědomí vychovává ke kousání.

Člověk má vždy na práci něco nutnějšího než se oženit.

Strach lže a ty mu věříš.

Strachuji se, že se nezbavíme boha, poněvadž dosud věříme v gramatiku...

Smělé má srdce, kdo bázeň zná, ale bázeň zkrotí.

Bezzubá ústa již nemají práva na každou pravdu.

Soucit je dotěrný.

Mnoho lidí umírá příliš pozdě, a někteří příliš záhy.

Nikoli hněvem, leč smíchem se zabíjí.

Člověk buď nesní vůbec, anebo zajímavě. Musíme se učit také tak bdít - buď vůbec ne, anebo zajímavě.

Zdaž není lépe, dostati se do rukou vrahovi než do snů vilné ženy.

Kdo hledá, sám se lehce ztratí. Každé osamocení jest provinění.

Rozkoš - jen zvadlému nasládlý jed, pro ty však, kdož mají vůli lví, veliká posila srdci a pokorně ušetřené víno všech vín.

Největší rozkoš je pohovořit si se zralou ženou.

Které dítě by nemělo důvod plakat nad svými rodiči?

Muž je ženě prostředkem k cíli: účelem vždy je dítě.

Starší je radost ze stáda než radost z já.

Nejlepší způsob jak začít nový den je po probuzení myslet na to, zda dnes můžeme udělat radost alespoň jednomu člověku.

Řekové, kteří přece tak dobře věděli, co je to přítel, pojmenovali příbuzné slovem, jež je superlativem slova "přítel". To nikdy nepochopím.

Milujíce člověka, milujeme vlastní blaho, neboť dobrý člověk, který se stal přítelem, stává se blahem do té míry jak ho milujeme. Tak v přátelství každý miluje vlastní blaho.

Dnes lidé jsou kamarády: kéž by byli přáteli!

Ne nedostatek lásky, ale nedostatek přátelství zaviňuje nešťastná manželství.

Příliš dlouho skrýval se v ženě otrok a tyran. Proto žena posud není schopna přátelství: zná pouze lásku.

Jeden je vždycky v neprávu, ale se dvěma už začíná pravda. Jeden nemůže sám sebe dokázat, ale dva už nelze vyvrátit.

Pravda je škaredá. Máme umění, abychom na pravdu nezašli.

Co jsou nakonec lidské pravdy? Jsou to nevyvratitelné lidské omyly.

Práce je zábava.

Vaše práce budiž bojem, váš mír budiž vítězstvím!

Zahánět všemi způsoby dlouhou chvíli je nízké: stejně jako je nízké pracovat bez požitku.

Lidé pomalí v poznávání se domnívají, že pomalost patří k poznávání.

I Bůh má své peklo: tím jest jeho láska k lidem.

Požehnáni jsou zapomnětliví, neboť si berou to lepší i ze svých omylů.

Nejhorší nepřítel, s kterým se můžeš setkati, budeš vždy sám sobě.

Ve svém příteli měj svého nejlepšího nepřítele.

Kdo žije pro boj s nepřítelem, má zájem na tom, aby tento nepřítel zůstal na živu.

V nebi nejsou žádní zajímaví lidé.

Žádný vítěz nevěří v náhodu.

Co miluji na druhých? - Své naděje.

Na druhých milujeme své naděje.



Komentáře: Friedrich Nietzsche