François de La Rochefoucauld

Slabost je jediná chyba, kterou není možné napravit.

Do nových životních údobí vstupujeme pokaždé ve stavu takové prvotní nevinnosti, jako kdybychom za sebou neměli letitou zkušenost.

Ženy předstírají, jak velice milují svého muže, aby zakryly, jak velice nenávidí ostatní ženy.

Zklamat se není taková hanba jako nedůvěřovat.

Pořádný úspěch máme teprve tehdy, když nám ho musí pochválit i závistivci.

Máš-li správný talent, budou tě ctít hlavy. Máš-li správnou hvězdu, budou tě ctít davy.

Nikdy nejsme tak šťastni, nebo nešťastni, jak si myslíme.

Skromnost zvyšuje důstojnost.

Rozum neumí příliš dlouho hrát úlohu srdce.

Nic nedáváme tak ochotně jako radu.

Příroda sice tvoří nadání, ale osud mu teprve dá vyniknout.

Nenamáháme se příteli odhalit svoje chyby, nýbrž jeho.

I v přátelství i v lásce jsme šťastnější tím, co nevíme, než tím, co víme.

Lepší nudný přítel než velmi zábavná přítelkyně.

Snadno promíjíme přátelům chyby, pokud jimi nepostihují nás.

Radost ze štěstí přátel není projevem našeho dobrého srdce ani přátelství, nýbrž naděje, že přijde řada i na nás, nebo že si z toho jejich štěstí budeme moci kousek uloupnout.

Obnovená přátelství potřebují větší péči než nepřerušená.

Opravdové přátelství je ještě vzácnější než opravdová láska.

Příčina, proč pro většinu žen přátelství tak málo znamená záleží v tom, že tak fádně chutná tomu, kdo okusil lásku.

Bojíme se znát celou pravdu o svých milovaných.

Rady dávat smíte, ale nikomu nevnucujte postupy.

Jak mizerný by byl život, kdybychom se občas nepochválili.

Každý si stěžuje na svou paměť, nikdo na svůj rozum.

Velkoryse odpouštíme, co se nestalo nám.

Nikoho nemilovat je větší neštěstí než nebýt nikým milován.

Nedůvěra k příteli ospravedlňuje jeho proradnost.

Málokdo je tak moudrý, aby si vážil oprávněné výtky víc než falešné chvály.

Ani celá armáda těch, kteří mluví, nezmůže jednoho, který jedná.

V přátelství, zrovna jako v lásce, bývají často lidé šťastnější tím, že leccos nevědí, než tím, co je jim známo.

Ženy při první lásce milují svého milence, při dalších láskách už jen samo milování.

Posuzujeme-li lásku zblízka, podobá se spíš trýzni než přízni.

V lásce se hodně nedůvěřuje. Ale skoro vždy se ještě víc podvádí.

Opravdová láska je velmi zřídkavá, ale opravdové přátelství je ještě zřídkavější.

Ten, kdo opravdově miluje, skoro nikdy nepozná, kdy ho ten druhý milovat přestal.

Hned jak ochutnají ženy lásku, přátelství se jim zdá bez chuti.

Láska dovede i z génia udělat tupce a z tupce génia.

Bojíme se znát celou pravdu o svých milovaných.

Jsme mnohem blíž k milování těch co nás nenávidí, než k těm, kteří nás milují více než bychom si přáli.

Milujeme vždycky ty, kteří nás obdivují, ale ne vždy ty, které obdivujeme my.

Milovaná bytost má nad námi větší moc než my sami.

Člověk si uchová první lásku - dokud nepřijde druhá.

Odmítnutí chvály je přáním být chválen dvakrát.

Důkaz neobyčejných předností je, když ti, kdož vám závidí, jsou nuceni vás chválit.

Někteří lidé jsou jako odrhovačka - ve svůj čas jsou na pořadu jen oni, a pak po nich ani pes neštěkne.

Padouch se ztratí v armádě - ne ve vládě.

Až na neobyčejné velikášství bývají hrdinové ze stejného těsta jako obyčejní lidé.



Komentáře: François de La Rochefoucauld