Nebyl-li schopen dát smysl svému vlastnímu životu, pokouší se dát mu smysl prostřednictvím dětí, ale nutně ztroskotá jak v sobě, tak v dětech.

Člověk je zodpovědný sám sobě za získání nebo ztrátu svého života.

Touha po splynutí mezi osobami je nejmocnějším snažením člověka.

Smrt je v životě opravdu jistotou.

Stále se ještě cítím cizincem ve světě, jehož cílem je vydělávat co nejvíc peněz.

Milovat znamená uzavřít smlouvu a nemít záruku jejího dodržení, rozdávat se celý v naději, že nebude zneužito naší důvěřivosti a dostaneme vráceno stejné množství dobrodiní.

Motivace lidí je určována masovou sugescí.

Jediné, co je jisté, je minulost, a o budoucnosti je jisté jen to, že znamená smrt.

Přes naši nesmírnou touhu po lásce považujeme za důležitější téměř vše kromě lásky.

Láska je síla, která lásku vyvolává.

Láska je především dávat, ne přijímat.

Člověk miluje to, pro co pracuje, a pracuje pro to, co miluje.

Obtížnost úkolu nesmí být důvodem, abychom se nepokusili poznat jeho problémy stejně jako způsoby jejich řešení.

Ve všech typech tvůrčí práce se člověk sjednocuje se světem procesem tvoření.

Není dobra ani zla tam, kde není svoboda neposlušnosti.

Logickým důsledkem teologie je mysticismus, konečným důsledkem psychologie je láska.

V lásce dochází k paradoxu, že dvě bytosti splynou vjedno, a přece zůstávají dvě.

Moderní člověk myslí, že ztrácí čas, když nedělá věci rychle: a přitom neví, co se získaným časem po- čít - zabíjí ho.

V bráhmanismu, stejně jako v buddhismu a taoismu, konečným cílem náboženství není pravá víra, nýbrž správné jednání.

Komentáře